Těsně bráněný hráč v basketbalu: držení míče a pět sekund
Pět sekund při držení míče v basketbalu není automatický limit každé situace. Pravidla FIBA ho u těsně bráněného hráče spojují s držením živého míče na hřišti a se soupeřem v aktivním legálním obranném postavení nejvýše jeden metr daleko. Takový hráč musí během pěti sekund přihrát, vystřelit nebo začít driblovat.
Pro běžného hráče je užitečné nejdřív rozlišit, co právě dělá s míčem a co skutečně dělá obránce. Samotný počet sekund bez těchto podmínek nevysvětluje rozhodnutí. Následující vlastní situace slouží k pochopení pravidla FIBA, nikoli jako rozbor změřeného utkání.
Obsah článku
Nejdřív situace, potom počítání
Začněte otázkou, zda hráč míč drží. Chycení přihrávky a zastavení s míčem v rukou představují jinou situaci než probíhající driblink. Pro pravidlo těsně bráněného hráče neslučujte obě činnosti pod neurčité označení „má míč“. Na videu nebo při vlastním vysvětlení si tento rozdíl pojmenujte jako první.
Dále potřebujete živý míč na hřišti. Přestávka, příprava k rozehrání nebo situace vhazujícího hráče nejsou totožný děj jen proto, že někdo drží basketbalový míč. Vlastní pozorovací karta proto začíná stavem hry, nikoli samotným obrázkem rukou kolem míče.
Třetí podmínka se týká soupeře: nestačí, že se někde poblíž pohybuje. Definice vyžaduje aktivní legální obranné postavení a vzdálenost nejvýše jeden metr. Nepotvrzujte všechny podmínky pouze z fotografie pořízené po hvizdu; ta neukazuje celý předchozí průběh.
Přihrát, vystřelit, nebo driblovat
Pravidlo nabízí tři různé způsoby pokračování. Přihrávkou míč přenesete spoluhráči, střelou se pokusíte o koš a driblinkem zahájíte pohyb míče v povoleném režimu. Neznamená to, že pod těsnou obranou musíte za každou cenu okamžitě vystřelit z nepřipravené pozice.
Vlastní organizační pomůckou při nácviku je před chycením vědět o jedné možné přihrávce. Nejde o další ustanovení pravidel ani o záruku úspěšného útoku. Pomáhá pouze oddělit rozhodnutí hráče od čekání, kdy už nemá připravený žádný čitelný způsob pokračování.
Pohyb chodidel s míčem v rukou sám nepatří mezi uvedené tři možnosti. Nelze jím nahradit odehrání a ignorovat ostatní pravidla. Pokud při nácviku otočením hledáte spoluhráče, hlídejte zároveň povolený pohyb s míčem a nedělejte z časového pravidla univerzální povolení dalších kroků.
Vlastní porovnání dvou obránců
V prvním zadaném modelu stojí obránce 0,8 metru od hráče, aktivně a legálně brání a hráč na hřišti drží živý míč. Všechny vstupní podmínky jsou zde výslovně zadané. Tento model proto použijeme pro pětisekundové pravidlo; nejde o vzdálenost odhadnutou z ilustrační fotografie.
Ve druhém modelu necháme stejné držení i stav míče, ale soupeře umístíme 1,2 metru daleko. Nesplňuje zadanou vzdálenost definice. Z toho však nevyplývá, že může útočník držet míč bez jakéhokoli dalšího omezení hry. Posuzujeme jen konkrétní podmínku tohoto pravidla.
Rozdíl mezi modely je 0,4 metru. Toto vlastní odečtení není tolerance pro rozhodčího ani předpis, že se musí vzdálenost na hřišti měřit pásmem. Slouží ke srovnání jasně zadaných situací. U hranice přesně jeden metr výraz „nejvýše“ zahrnuje i samotnou hraniční hodnotu.
Karta pro čtení situace
| Otázka ve vlastní kartě | Co v modelu ověřujeme | Častá záměna |
|---|---|---|
| Jaký je stav hry? | Živý míč a hráč na hřišti. | Příprava vhazování se popíše jako stejná situace. |
| Co dělá útočník? | Míč drží, nikoli právě dribluje. | Všechny činnosti se označí jako držení. |
| Co dělá soupeř? | Aktivní legální obrana v uvedené blízkosti. | Přítomnost poblíž se vydává za splnění celé definice. |
| Jak hráč pokračuje? | Přihrávka, střela nebo driblink. | Pohyb s míčem v rukou se pokládá za samostatné řešení času. |
Kartu lze použít při vysvětlování dvou krátkých herních ukázek. Nejprve popište děj bez výsledku: kdo chytil míč, zda ho dál drží a kde je obránce. Teprve pak pojmenujte použitou podmínku. Tím omezíte zpětné domýšlení, kdy se po hvizdu vybere pravidlo jen podle toho, že rozhodčí ukázal číslo pět.
Co následuje po přestupku
Obecná sankce za přestupek podle FIBA znamená vhazování soupeře nejblíže místu přestupku, nikoli přímo za deskou. Není to automatické připsání bodu ani trestný hod. Rozlišení je praktické: tým má připravit správné pokračování, místo aby si zaměnil časový přestupek za osobní chybu.
Vlastní zápis z modelové situace může být stručný: „hráč drží živý míč, splněná blízká obrana, přestupek, vhazování soupeře“. Nepřidávejte do něj tvrzení o úmyslu hráče nebo o faulu obránce, pokud je zadání neobsahuje. Jedna časová chyba nepopisuje automaticky všechny kontakty, které se mohly odehrát vedle ní.
Stejné číslo v jiných pravidlech
Samostatný režim vysvětluje pět sekund při basketbalovém vhazování. Tam je důležitá rozehrávka a její místo, nikoli tato definice obrany na hřišti. Dalším odlišným případem je čas a postup při trestném hodu; stejné číslo nezaručuje stejný začátek posuzování.
Pro další týmový časový úkol navazuje přechod do přední poloviny během osmi sekund. Při učení oddělujte název činnosti, vstupní podmínky a příslušný limit. Tak můžete vysvětlit konkrétní situaci, aniž byste všechna basketbalová časová pravidla sloučili do jednoho počítání.
Časté otázky
Platí pět sekund pro každého, kdo drží míč?
Ne, toto pravidlo potřebuje definované těsné bránění a další uvedené podmínky. Samotné držení míče bez jejich posouzení nestačí.
Je vzdálenost přesně jeden metr ještě zahrnutá?
Ano, definice používá nejvýše jeden metr. Vlastní model s touto hodnotou proto neoznačujeme za situaci mimo vzdálenostní hranici.
Musím pod takovou obranou vystřelit?
Ne, uvedenými možnostmi jsou také přihrávka a driblink. Výběr pokračování je herní rozhodnutí, které musí respektovat i ostatní pravidla.
Dostane soupeř za přestupek trestný hod?
Obecně zde následuje vhazování soupeře podle místa přestupku, nikoli trestný hod. Časový přestupek nezaměňujte s posouzením osobní chyby.
Zdroje
- FIBA: Official Basketball Rules 2026 – články 27 a 22.2, těsně bráněný hráč a obecná sankce přestupku